cs
de
en
fr
es
it
pl
ru
STARÝM MĚSTEM A MALOU STRANOU NA PRAŽSKÝ HRAD
Procházku po místech, která chce každý návštěvník Prahy vidět, jsme Vám zpestřili o několik zapadlých a turisty opomíjených uliček Starého města a krásné výhledy z Petřína.
4 hodiny čistého času chůze, 7-8 hodin ve velmi volném tempu se zastávkami
10 Km
Mimo jiné navštívíte
- Staré město a Staroměstské náměstí
- Karlův most
- Malou Stranu
- Pražský hrad
Z hotelu jděte na sever, na první křižovatce zahněte vpravo do Opatovické, která pak zatáčí doleva.
Kostel sv. Michala
Vyjdeme-li z hotelu Páv, hned první znamení najdeme na budově hotelu vlevo od hlavního vchodu. Nad dveřmi uvidíme tři drobné kosy sedící na větvičkách lípy. Dříve byl dům nazýván U Dvou kosů. V průběhu renovací se často měnila i znamení a zde jeden kos přibyl. Bohužel, ne vždy známe důvod nebo celý příběh znamení.
Kudy dál: Od kostela pokračujte Opatovickou rovně a na jejím konci zahněte vpravo do Ostrovní. Přejděte Spálenou a pokračujte rovně, obejděte obchodní centrum a za ním vlevo již uvidíte hlavu Franze Kafky.
Hlava Franze Kafky
Hlava Franze Kafky
Obří dílo (11 metrů, 39 tun) kontroverzního českého výtvarníka Davida Černého za obchodním centrem Quadrio na Národní třídě. Hlava Franze Kafky je složena ze 42 pater, které se postupně otáčí kolem středové osy.
Kudy dál: Od sochy pokračujte na sever Charvátovou, projděte průchodem na Národní, přejděte ji a dalších průchodem se dostanete na nádvoří paláce Platýz. Vyjděte průchodem vlevo před kostel Sv. Martina ve zdi.
Kostel sv. Martina ve zdi
Kostel sv. Martina ve zdi
Původně románský kostel se při stavbě hradeb kolem Starého Města ve 13. století ocitl v těsném sousedství hradeb, odtud pochází přídomek „ve zdi“ v názvu kostela. Kostel byl ve 14. století goticky přestavěn. V 18. století byl zrušen a přestavěn na obytný dům. Od 20. století slouží opět jako kostel. Kamenný chrlič na střeše kostela je dle legendy zkamenělý neposlušný chlapec.
Kudy dál: Pokračujte na severovýchod na Uhelný trh, přejděte ho do uličky V kotcích a na jejím konci zahněte vlevo a hned vpravo do Havelské. Obejděte zleva kostel Sv. Havla. Na konci zabočte vlevo a hned vpravo do úzké Kamzíkovy uličky. Ta končí pasáží, která vás vyvede do Celetné. Zahněte vpravo a na konci ulici uvidíte Dům U Černé matky boží.
Dům U Černé Matky Boží
Dům U černé matky boží
První pražská kubistická stavba dle návrhu architekta Josefa Gočára z roku 1912 původně sloužila jako obchodní dům. V evropském kontextu má český kubismus v architektuře zcela jedinečné postavení. Dům byl pojmenován po sošce černé Madony, která je umístěna na průčelí domu a byla přenesena z původního barokního paláce.
V prvním patře je kavárna Grand Café Orient s kubistickými interiéry. Otvírací doba kavárny: po-pa 9.00 - 22.00, so-ne 10.00 – 22.00.
Ve 2. a 3. patře se nachází expozice českého kubismu Uměleckoprůmyslového muzea. Otvírací doba: út – ne: 10.00 – 18.00, vstupné 150 Kč.
Grand Café Orient
Kudy dál: Průchodem nadepsaným Restaurace u Templářů projděte do Templové, zahněte vlevo do Štupartské, která vede k zadnímu traktu Týnského chrámu. Chrám obejděte zprava. Alternativně můžete na začátku Štupartské zahnout vpravo do Malé Štupartské a vzápětí průjezdem vlevo do Ungeltu. Tím projdete až k zadnímu traktu Týnského chrámu. TIP: Vstup do chrámu je průchodem z podloubí ze Staroměstského náměstí č. 14. Od zadního tratku Týnského chrámu můžete udělat odbočku do Týnské literární kavárny: projděte průjezdem do Týnské, vchod do kavárny je po 50 metrech vpravo vedle knihkupectví.
Staroměstská radnice a Týnský chrám
Kostel Matky boží před Týnem (Týnský chrám)
Umělecky významná sakrální stavba vrcholné gotiky je výraznou dominantou Starého Města.
Výstavba trojlodní baziliky probíhala od poloviny 14. století do počátku 16. století. Na stavbě se podíleli Matyáš z Arrasu a Petr Parléř. Impozantní klenba hlavní lodi kostela dosahuje výšky 30 metrů. Věže kostela jsou vysoké 80 metrů. Interiér zdobí díla významných umělců českého baroka – např. Karla Škréty. V kostele můžete vidět náhrobek astronoma Tychona de Brahe. Kostel je otevřen od úterý do soboty od 10-13 a od 15-17 hodin, v neděli od 10-12 hodin, v pondělí je zavřeno. Vstupné je dobrovolné.
Zajímavý pohled na Týnský chrám je ze zahrádky nedaleké Literární kavárny oblíbené mezi studenty s příjemnou atmosférou a nízkými cenami.
Kudy dál: Týnský chrám obejděte úzkou uličkou zprava a vyjdete na Staroměstském náměstí. Proti vám stojí Staroměstská radnice.
Pražský orloj
Pražský orloj
Středověké astronomické hodiny z počátku 15. století umístěné na věži Staroměstské radnice patří mezi turisty velmi oblíbené památky Prahy. V každou celou hodinu od 9-21 hodin se nad ciferníkem pohybují sošky 12 apoštolů. Kromě apoštolů se na orloji hýbe dalších 9 dřevěných soch. Představení je zakončeno zakokrháním pozlaceného kohouta.
Z věže Staroměstské radnice je pěkný výhled na Staroměstské náměstí, Týnský chrám a chrám sv. Mikuláše. Věž je přístupná denně od 9-22, v pondělí od 10 - 22 hodin. Vstupné je 130 Kč.
TIP: Kupte si elektronickou vstupenku na prague.mobiletickets.cz nebo načtením QR kódu ve Staroměstské radnici - je levnější a nemusíte čekat ve frontě.
Kudy dál: Od Staroměstské radnice jděte na západ na Malé náměstí, zahněte vpravo a před budovou magistrátu vlevo do Linhartské. Na jejím konci zahněte vpravo na Mariánské náměstí a pak vlevo do průchodu do Klementina, který je přímo proti hlavnímu vchodu pražského magistrátu.
Barokní knihovna Klementinum
Klementinum – knihovna a věž
Rozsáhlý barokní areál je oázou klidu v rušném centru města. Komplex byl vybudován v polovině 16. století a původně sloužil jako jezuitská kolej. Od roku 1622 až do současnosti je zde umístěna knihovna. Součástí areálu je 68 metrů vysoká Astronomická věž, která je přístupná veřejnosti a je z ní krásný výhled. Od poloviny 18. století se zde provádějí meteorologická měření, která patří k nejstarším souvislým měřením na světě. Prohlídky Klementina (Barokní knihovní sál, Astronomická věž, Meridiánová síň) probíhají denně od 10 hodin každých 30 minut. Vstupné je 220 Kč.
Výhled z Astronomické věže Klementina
Kudy dál: Z areálu Klementina vyjděte jižním průchodem do Karlovy ulice, zahněte vpravo a dojdete na začátek Karlova mostu. Přejděte most na Malou stranu. Pokud už jste unaveni, můžete si procházku za Karlovým mostem zkrátit: z Mostecké zahněte vlevo do Lázeňské a na jejím konci vlevo na Velkopřevorské náměstí. Tím se dostanete k Lennonově zdi. Vynecháte tak Pražský hrad a Petřín, které případně můžete navštívit samostatně jindy.
Karlův most a Pražský hrad ze staroměstské mostecké věže
Karlův most
Most byl postaven mezi lety 1357-1402 za vlády Karla IV. Dnes patří mezi nejoblíbenější pražské památky. Karlův most je dlouhý 516 metrů a spojuje Staré Město s Malou Stranou. Barokní sochy českých umělců Matyáše Bernarda Brauna a Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa jsou na mostě od konce 17. století, v 19. století přibyly klasicistní sochy Josefa a Emanuela Maxových.
Legendy o Karlově mostě
Nedaleko sochy sv. Jana Nepomuckého se nachází pietní místo s bronzovým křížkem v kamenném zábradlí. Dle legendy se Vám splní přání, když se křížku dotknete.
Při stavbě mostu se prý do malty přidávala vajíčka. Tato teorie byla nedávno vyvrácena, naopak se zjistilo, že do malty se lilo víno a mléko.
TIP: Chcete-li pořídit pěkné fotky Karlova mostu, přivstaňte si a přijďte brzy ráno. Během dne a v noci je most zcela zaplněn. Z hotelu Páv jste zde pěšky za 10 minut.
Výhled z okna Staroměstské mostecké věže
Staroměstská mostecká věž
Unikátní gotická stavba na staroměstském břehu Karlova mostu byla postavena za života Karla IV.
Malostranská mostecká věž
O staletí mladší „sestra“ Staroměstské mostecké věže se nachází na malostranském břehu Karlova mostu.
Obě věže jsou přístupné veřejnosti denně od 10,00 – 18,00 (listopad - únor), od 10,00 - 20,00 (březen - říjen), od 10,00 - 22,00 (duben - září). Vstupné je 90 Kč.
TIP: Mostecké věže jsou málo navštěvované. Užijte si v klidu krásné výhledy a udělejte odtud nevšední fotografie Karlova mostu a Pražského hradu.
Kudy dál: Od Karlova mostu pokračujte Mosteckou na Malostranské náměstí. Obejděte chrám Sv. Mikuláše zleva, ze severozápadního rohu náměstí projděte úzkou Zámeckou uličkou k patě Nových zámeckých schodů. Po schodech vyjdete až na Hradčanské náměstí k bráně Pražského hradu.
Katedrála Sv. Víta
Pražský hrad
Je jedním z největších hradních komplexů na světě. Od 9. století slouží jako sídlo českých knížat, králů a dnes prezidentů. Hradní komplex je zdarma přístupný veřejnosti denně od 6,00 - 22,00 hodin.
Vstupenky do objektů si můžete koupit na 2. hradním nádvoří (kaple sv. Kříže - infocentrum), na 3. hradním nádvoří vpravo vedle vchodu do katedrály sv. Víta (Staré proboštství - infocentrum), ve Zlaté uličce u Daliborky, ve Starém královském paláci. Vstupenky jsou platné 2 dny.
Vnitřní prostory je možné navštívit v rámci dvou okruhů:
okruh A (Starý královský palác, expozice Příběhu Pražského hradu, Bazilika sv. Jiří, Zlatá ulička, Prašná věž, katedrála sv. Víta, Rožmberský palác) za 350 Kč;
okruh B (Starý královský palác, Bazilika sv. Jiří, Zlatá ulička, katedrála sv. Víta) za 250 Kč.
Katedrála sv. Víta
Nachází se na 3. nádvoří Pražského hradu a je to nejvýznamnější sakrální stavba v Čechách. Od 10. století zde sídlil pražský biskup, později arcibiskup. Výstavba katedrály byla zahájena roku 1344 z podnětu císaře Karla IV. Slavnostní dokončení stavby proběhlo v roce 1929. Stavba katedrály trvala téměř 600 let, a tak jsou v katedrále zastoupeny všechny stavební slohy. Nejvýrazněji je reprezentována gotika a pseudogotika. V katedrále se nachází řada uměleckých památek z různých historických období. Jsou zde pohřbeny význačné osobnosti českých a evropských dějin - arcibiskupové, králové a císařové. Nejvýznamnějším prostorem katedrály je Svatováclavská kaple, která byla vybudována jako relikviářová skříň a kde jsou uschovány korunovační klenoty českých králů. Katedrála je pro veřejnost otevřena po-so od 9,00 - 17,00, ne od 12,00 - 17,00 (duben - říjen), do 16 hodin v období listopad - březen.
Do katedrály můžete zdarma vstoupit do omezeného prostoru zádveří. Pokud chcete vidět celou katedrálu, potřebujete vstupenku. Tu lze zakoupit
vpravo vedle vstupu do katedrály v informačním centru. Vstupenku nelze koupit samostatně. Katedrálu můžete navštívit v rámci vstupného do několika objektů Pražského hradu.
TIP: Odpočiňte si v jižních zahradách Pražského hradu s krásnými výhledy na Staré Město, Malou Stranu a Petřín. Do zahrad se dostanete Býčím schodištěm nedaleko vchodu do Starého královského paláce ze 3. hradního nádvoří.
Bazilika svatého Jiří
Bazilika sv. Jiří
Nejstarší dochovaný objekt v areálu pražského hradu. Historie tohoto kostela sahá až do roku 920, kdy byl založen původní kostelík, k němuž v pol. 10. století přibyl ještě benediktýnský klášter. Kostel byl několikrát přestavován. Současná podoba baziliky je převážně v románském slohu, kromě raně barokního průčelí z 1. pol. 18. století. Kostelní věže vysoké 43 metrů se jmenují Adam a Eva. V kostele se nachází hrob sv. Ludmily, patronky českého státu.
K prohlídce baziliky potřebujete vstupenku. Vstupenku nelze koupit samostatně. Baziliku můžete navštívit v rámci vstupného do několika objektů Pražského hradu. Nejbližší pokladna je ve Starém královském paláci.
Zlatá ulička
Zlatá ulička
Malebná ulička tvořená pitoreskními domky s nízkými střechami, maličkými okny a dveřmi. Zástavba nalepená mezi severní zeď hradního opevnění a Staré purkrabství vznikala od poloviny 15. století jako obydlí pro hradní střelce, později pro hradní sloužící. Domky byly obydleny do roku 1948. Barevné fasády navrhl český výtvarník Jiří Trnka.
Ke vstupu do Zlaté uličky potřebujete vstupenku, kterou nelze koupit samostatně. Zlatou uličku můžete navštívit v rámci vstupného do několika objektů Pražského hradu. Pokladna je u vstupu do Zlaté uličky.
Hradčanské náměstí
Kudy dál: Od brány Pražského hradu pokračujte mírně do kopce po levé straně Hradčanského náměstí do Loretánské. Vlevo minete restauraci A divadlo pokračuje (U zavěšenýho kafe), kde se můžete za rozumnou cenu najíst. Kousek za restaurací zahněte vlevo na úzké schody dolů. Pod schody odbočte vpravo na Úvoz a z něj na parkovou cestu vlevo k restauraci Bella-Vista, od které vede ulice nahoru ke Strahovskému klášteru.
Strahovský klášter
Strahovský klášter
Premonstrátský klášter založený roku 1140 byl ve své době největší románskou stavbou v Čechách a brzy se stal centrem středověké vzdělanosti. Klášter prošel raně gotickou a pozdně renesanční přestavbou. Nejviditelnější otisk zde ale zanechalo baroko. V kostele Nanebevzetí Panny Marie jsou uloženy ostatky sv. Norberta, zakladatele řádu premonstrátů.
Součástí klášterního areálu je Strahovská knihovna (otevřeno denně 9-12, 13-17, vstup 100 Kč) a Strahovská obrazárna (otevřeno denně 9:30 -11:30, 12-17, vstup 120 Kč).
TIP: Krásný výhled si můžete užít z vyhlídkového místa, které se nachází jižně od budovy konventu.
Pražský hrad a Malá Strana z Petřínských sadů
Kudy dál: Pokračujte parkem směrem k rozhledně.
Petřínská rozhledna
Petřínská rozhledna
Pražská napodobenina Eiffelovy věže byla postavena v roce 1891 za pouhé 4 měsíce na vrcholu kopce Petřín. Z horní vyhlídkové plošiny uvidíte Prahu a blízké okolí z výšky 379 m n.m. Na vrchol věže vede 299 schodů.
Otevřeno je denně 10,00 –18,00 (listopad - únor), 10,00 - 20,00 (březen, říjen), 10,00 - 22,00 hod (duben - září). Vstupné je 120 Kč.
Kudy dál: Od rozhledny pokračujte 120 metrů parkem k zrcadlovému bludišti.
Zrcadlové bludiště na Petříně
Zrcadlové bludiště
Bludiště tvořené 38 zrcadly je umístěno v budově kopírující gotickou bránu Vyšehradu zvanou Špička, která byla zbořena v polovině 17. století. Torzo brány si můžete prohlédnout při vycházce na Vyšehrad.
Kudy dál: Od bludiště jděte parkem podle ukazatelů k horní stanici lanovky. Sjeďte lanovkou dolů na Malou stranu nebo sejděte pešky parkem z kopce dolů.
Růžový sad na Petříně
Lanovka na Petřín
Lanová dráha
Horní stanici lanovky na vrch Petřín se nachází v Růžovém sadu, dolní stanice nedaleko zastávky tramvaje Újezd. V provozu je denně od 9:00 do 23:20 v intervalu 15 minut (listopad - březen) nebo 10 minut (duben - říjen). V době pravidelné revize na jaře a na podzim je lanovka mimo provoz. Pro jízdu platí všechny jízdenky MHD.
TIP: Z tratě lanovky a ze zastávky Nebozízek je krásný výhled na Prahu a Hradčany.
Trať je dlouhá 510 metrů a překonává výškový rozdíl 130 metrů. Lanovka byla uvedena do provozu v roce 1891 a původně fungovala na vodní převahu. Od roku 1932 jezdí na elektrický pohon.
TIP: Stavte se na skvělou italskou zmrzlinu Angelato proti schodům z parku u dolní stanice lanovky (Újezd 24). Pozor! V lednu a v únoru mají zavřeno, jinak je otevřeno denně od 11 do 21 (22) hodin.
Kudy dál: Od dolní stanice lanovky sejděte po schodech do ulice Újezd, jděte vlevo a po 380 metrech vpravo do Harantovy. Na jejím konci zahněte vlevo na Maltézské náměstí, pak vpravo a znovu vpravo do Lázeňské, která se stáčí vlevo na Velkopřevorské náměstí.
Lennonova zeď
Kudy dál: Z Velkopřevorského náměstí pokračujte po můstku přes Čertovku (rameno Vltavy).
Čertovka
Čertovka
Malebné pražské zákoutí tvořené 740 metrů dlouhým vltavským kanálem, který odděluje ostrov Kampa od Malé Strany. Ve středověku sloužil pro regulaci průtoku vody pro mlýny. Dodnes zde můžete vidět 3 mlýnská kola. V současnosti je Čertovka lemována obytnými domy a parkem, a tak spoluvytváří odpočinkovou zónu ostrova Kampa přímo v centru města.
Kudy dál: Za můstkem přes Čertovku zahněte vpravo, na konci ulice vlevo a vyjděte do parku Kampa. Na jeho levém okraji u řeky uvidíte galerii Sovovy mlýny.
Sovovy Mlýny
Sovovy Mlýny - Museum Kampa
Historie mlýnů na Kampě sahá až do 10. století a je spjata s řadou požárů a povodní. Naposledy byla budova výrazně poškozena při povodních v roce 2002. Dnešní vzhled Sovových mlýnů vznikl propojením novorenesanční podoby mlýnů z 2. poloviny 19. století a moderní architektury při rekonstrukci v letech 2000 - 2001.
Nadace Jana a Medy Mládkových spravuje v muzeu rozsáhlé sbírky středoevropského moderního umění, především díla malíře Františka Kupky a kubistického sochaře Otto Gufreunda.
Národní divadlo z Kampy