Z HOTELU PÁV PĚŠKY NA PRAŽSKÝ HRAD 

Po stopách pražských domovních znameních

Procházku po nejkrásnějších místech Prahy jsme Vám zpestřili o několik zastávek u zajímavých pražských domů a jejich domovních znameních.

Fotky domovních znamení zdobí nově zrekonstruované pokoje hotelu Páv.

Rodinám s dětmi doporučujeme Procházku s průvodcem po domovních znameních pro děti.

2 hodiny, 4 hodiny pomalé chůze se zastávkami

5,7 Km

Mimo jiné navštívíte:

• Staré město a Staroměstské náměstí
• Karlův most
• Malou Stranu
• Pražský hrad

Z hotelu jděte doleva.

U Tří Kosů – Křemencova 15

Vyjdeme-li z hotelu Páv, hned první znamení najdeme na budově hotelu vlevo od hlavního vchodu. Nad dveřmi uvidíme tři drobné kosy sedící na větvičkách lípy. Dříve byl dům nazýván U Dvou kosů. V průběhu renovací se často měnila i znamení a zde jeden kos přibyl. Bohužel ne vždy známe důvod nebo celý příběh znamení.

Kudy dál: na prvním rohu zahneme doprava do ulice Opatovická

U Biskupské čepice – Opatovická 20

Za rohem v Opatovické ulici se před námi objeví velký portál původně středověkého dvorce nepomuckých cisterciáků. Na konci 17. století se stal majetkem kláštera sv. Jana pod Skalou a prošel barokní přestavbou. V kartuši nad prahem pak vidíme erb svatojánského opata s letopočtem 1719.

Kudy dál: pokračujeme Opatovickou ulicí, zahneme doprava do Ostrovní ulice a na konci doleva do Spálené ulice. Přijdeme na velkou křižovatku s Národní třídou, kterou přejdeme rovně do ulice Na Perštýně.

U Medvídků – Na Perštýně 7

Na začátku ulice Na Perštýně stojí po levé straně Dům U Medvídků, kde můžeme vidět dva medvědy přivázané řetězy za obojky k pařezu stromu s nápisem „Zde slowe od starodawna u Nedwidků“. Dům se dříve jmenoval také „U Nedwidku“ nebo „U Černého medvěda“ a svůj název má po jednom z majitelů Janu Nedwidkovi, který zde roku 1466 založil pivovar. Pivo se zde vařilo nepřetržitě až do roku 1898. V současné době je zde opět pivovar – nejmenší v České republice.

Kudy dál: dojdeme na konec ulice Na Perštýně, kde uvidíme křižovatku 4 ulic. Vydáme se do ulice Husova - druhá zleva.

U Tří divokých kachen – Husova 13

Tři diví (nebo také zlí) kačeři nebo divoké kachny pocházejí nejspíš už z předbělohorské doby. Jejich obraz zdobil průčelí v roce 1628 za Jakuba Baumayera, posledního známého majitele domu předtím, než za třicetileté války dům zpustnul. Na začátku 18. století byl dům zcela renovován společně i s tímto znamením, kdy pravděpodobně ke kachnám na jezírku přibyl i orobinec okolo.

Dům U Modrého hroznu – Husova 15

Na tomto místě stály dva menší gotické domky. V průběhu let byly několikrát přestavěny a nakonec spojeny v jeden. Dům U Modrého hroznu (nebo také U Dvou vyzvědačů) získal dnešní podobu v 2. polovině 18. století a tehdy na něj byl umístěn domovní znak, který znázorňuje starozákonní výjev Jozua a Káleba, jak přinášejí obrovský hrozen z Kannanské země. Domů se znamením hroznu bylo v Praze hned deset. Další takový dům U Zeleného hroznu můžeme na naší vycházce potkat u Pražského hradu v ulici Úvoz č. 30.

U Zlatého tygra – Husova 17

V 15. století měl dům ve znamení motyku, v 16. století dostal černého lva, který byl v roce 1713 vyměněn za reliéf kráčejícího zlatého tygra. Ve 30. letech 19. století zde byla proslulá Šochova vlastenecká kavárna, kde se scházeli studenti, literáti a divadelníci jako například J. K. Tyl, K. H. Mácha nebo historik František Palacký. Později zde vznikla věhlasná pivnice, kterou v nedávné minulosti často navštěvoval spisovatel Bohumil Hrabal.

Kudy dál: Na první křižovatce zahneme doprava do Karlovy ulice, na dalším rohu doleva až se ocitneme na Malém náměstí. Pokračujeme rovně. Nalevo uvidíme Staroměstskou radnici, ale nejdříve zabočíme do první uličky napravo – Melantrichova.

U Zlaté konvice – Melantrichova 20

U Stříbrné konvice – Melantrichova 18

Zajímavostí je, že ačkoli oba vedle sebe stojící domy nikdy neměly stejné majitele, měly velmi podobná znamení. Měšťanský Dům u Stříbrné konvice se už na začátku 15. století jmenoval U Konvů nebo také U Tří konví. Dlouhou dobu se k všeobecnému zmatku říkalo oběma stejně. Až kolem roku 1670 se tehdejší majitelé dohodli, že na jednom domě budou mít stříbrnou a na druhém zlatou konvici.

Kudy dál: Vrátíme se zpět na Staroměstské náměstí, kde si na radniční věži můžeme prohlédnout Staroměstský orloj. Každou celou hodinu mezi 9:00 a 23:00 se orloj rozpohybuje slavnostním pochodem apoštolů. Přejdeme přes náměstí napříč k rohovému gotickému domu.

U Kamenného zvonu – Staroměstské náměstí 13

Tento dům je jedna z nejstarších (2. polovina 13. stol.) a nejpozoruhodnějších památek Prahy. Hlavní dominantou průčelí bylo bohaté zdobení gotickými architektonickými prvky, které oslavovaly ideu království a panovnickou rodinu. Typické domovní znamení umístili na nároží budovy v 16. století. Zvon může být připomínkou vstupu Jana Lucemburského do Prahy roku 1310, kdy se po marném obléhání města okupovaného Jindřichem Korutanským povedlo zevnitř i zvenčí dobýt bránu na domluvené
znamení – zvonění zvonu špitálního kostela Panny Marie před Týnem (kostel se nachází napravo od domu).

Kudy dál: Pokračujeme úzkou uličkou napravo až na malé náměstíčko.

U Zlatého prstenu – Týnská 6

V 15. století zde žil koštéř vína, jehož působení souviselo nejspíš s čilým provozem sousedního Týnského dvora Ungelt, ale s prstenem nikoliv. Ten prý ztratilo na rynku při noční zábavě jedno ze staroměstských strašidel, měšťan jej zvedl a pověsil nad vrata. Zajistil tak svému domu magickou ochranu, neboť prsten, princip uzavřeného kruhu, ochraňuje před nečistými silami. Dnes se zde nachází expozice s názvem Praha Karla IV. – velkolepé staveniště Evropy (Muzeum hl. m. Prahy).

Kudy dál: Otočíme se zpět ke Staroměstskému náměstí, odbočíme doprava do uličky Týnská a dojdeme až na její konec.

U Tří per – Týnská ulička 10

Až do 17. století se mu říkalo V pekle a dům stál v poněkud zastrčeném koutě. V první třetině 18. století, kdy patřil rodině hrabat Kinských, dostal nad průjezd vznešený rodový znak s korunkou šlechtické hodnosti. Rod Kinských měl ve znaku tři kolmo položené zahnuté špice, které heraldikové nazývají vlčími drápy nebo sviními kly. Některý z dalších majitelů pak v druhé polovině 18. století při přestavbě změnil znak Kinských na pera. Peří představovalo ptáka, tedy nebeského posla, zprostředkovatele mezi nebem a zemí.

Kudy dál: Pokračujeme vlevo Dlouhou ulicí, projdeme po severním okraji Staroměstského náměstí, kolem kostela sv. Mikuláše, přes náměstí Franze Kafky mírně vlevo do Platnéřské ulice. Ta nás dovede na Mariánské náměstí, které přejdeme napříč do ulice Seminářská a dále do Karlovy ulice.

U Zlatého hada – Liliová 17

Traduje se, že před tímto domem arménský obchodník Deodatus Dajamanus prodával úplně první kávu v Praze. Tehdejší exotickou novinku nabízel přímo na ulici kolemjdoucím. Měl takový úspěch, že roku 1714 otevřel první kavárnu v Praze v domě U Tří pštrosů – tento dům s freskou na fasádě najdeme hned na druhém konci Karlova mostu. Domovní znamení zlatého hada s korunkou na hlavě dostal dům až ve druhé polovině 18. století, kdy v něm byla lékárna. Had byl v období gotiky symbolem léčitelství.

Kudy dál: Pokračujeme Karlovou ulicí ke Karlovu mostu. Ten přejdeme a jdeme dál Mosteckou ulicí až na Malostranské náměstí, kde zatočíme doprava. Po levé straně je vidět kostel sv. Mikuláše, ale my pokračujeme po pravé straně rovně do Tomášské ulice. Dojdeme až k pravotočivé zatáčce, která zabočí za Valdštejnský palác.

U Zlatého slunce – Valdštejnská 20

V roce 1541 zachvátil Malou stranu obrovský požár, který zcela zničil mnoho staveb. Po dlouhých 13 letech zde vznikl renesanční dům a stal se sídlem císařských služebníků. K nejzajímavějším patřil Havel Oberšverder, ošetřovatel císařského stříbrného nádobí na dvoře Rudolfa II., který dům získal v roce 1623 a nechal vytesat nad portál reliéfní zlaté slunce. V domě nyní sídlí Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského.

Kudy dál: Nyní se vydáme nalevo přímo nahoru Sněmovní ulicí, na malém náměstíčku zabočíme doleva a na konci ulice doprava. Ocitneme se v Nerudově ulici, která stoupá nahoru k Pražskému hradu a kde je možné vidět znamení skoro na každém domě. My si ukážeme některá z nich.

U Tří housliček – Nerudova 12

V 17. a 18. století dům vlastnily tři houslařské rodiny. Roku 1667 ho koupila vdova po houslařském mistru loutnařka Barbora Ottová a po ní ho vlastnil její zeť známý houslař Leonard Pradter, který vyráběl strunné nástroje pro hudebníky loretánského kostela. Dalším vlastníkem byl jeho učeň Tomáš Edlinger. Tomáš i jeho syn Jáchym Jan Edlinger přivedli živnost k velkému rozkvětu. Jejich housle, loutny a mandolíny byly známé doma i v zahraničí. Domovní znamení dali Edlingerové na dům kolem r. 1700 na paměť mistrů houslařů, kteří zde žili. Pověst vypráví, že tu někdy za úplňku hrají na housle strašidla v podobě kostlivců.

U Zlaté číše – Nerudova 16

Je jedním ze čtrnácti nejstarších pražských cechovních znamení. Již v roce 1586 dům obýval zlatník, ale symbolem řemesla nechal dům označit až mistr Jan Schuman po roce 1660. Zlatníci a klenotníci měli celkově tuto ulici v oblibě a vlastnili zde několik domů. Zlatá číše spolu se sousedním stavením patřila několik let i znamenitému baroknímu architektovi Janu Blažeji Santinimu-Aichlovi. Dnes zde najdeme antikvariát s nepřeberným množstvím rarit a starožitností.

U Zlatého Klíče / Dům U Zlatého Noha – Nerudova 27

Význam znamení nebo jména bohužel není známý. Ve středověku se tudy táhl hradební příkop a v roce 1490 je prvně připomínán domek se zahrádkou u příkopu. Z tohoto domu je dnes dochován pouze gotický sklep a renesanční přízemí. Dům byl pak barokně a klasicistně přestavován. Je možné, že původní název odkazuje na bájného ptáka Noha, který se vyskytuje ve Starých pověstech českých a pohádkách.

Z hotelu jděte doleva.

U Červeného lva – Nerudova 41 a U Zeleného raka – Nerudova 43

Domovní znamení se často inspirovala znameními zvěrokruhu. Lev i rak se objevují na mnoha domech v Praze. Tento dvojdům se prolíná na úrovni přízemí i prvního suterénu. Má gotický původ a do dnešní podoby byl upraven v době baroka. Obě znamení jsou z roku 1608 – červený lev se zlatým pohárkem v tlapě a reliéfní obraz raka ozdobený štukovými květinami. Dům vlastnila matka barokního malíře Petra Brandla, který se zde narodil a žil. I díky němu se dochovala unikátní fasáda, o jejíž renovaci se v roce 1726 zasloužil.

Dům U Zeleného raka

U Dvou slunců - Nerudova 47

„Krásná, teplá noc červnová. Nejveseleji jako by ale byl měsíc svítil na střechy Ostruhové ulice, myslím, že zrovna na tiché ty střechy sousedních dvou domů U dvou slunců a Hlubokého sklepa. Podivné to střechy, hravě se dostaneš z jedné na druhou, a jsou samý kout, samý žlab, samé pokračování.‟ To jsou úvodní slova povídky Večerní šplechty Jana Nerudy z jeho Povídek malostranských. Do domu se přistěhoval jako dítě v roce 1838, kdy otec Antonín získal do nájmu trafiku v tomto době. Bezstarostné dětství, pitoreskní postavy a všelijaká zákoutí Nerudu ovlivnily a významně se promítly do jeho tvorby. Po jeho smrti na fasádu domu
vedle znamení přibyla i památeční deska a jméno ulice nyní vzdává hold jednomu
z nejzásadnějších spisovatelů české literatury a obyvatel Malé Strany.

Kudy dál: pokračujeme stále nahoru stejnou ulicí, která se pouze z Nerudovy mění na Úvoz.

U Tří červených srdcí – Úvoz 14

Raně barokní měšťanský dům, jehož fasáda pochází z úprav kolem roku 1700. Zajímavostí je, že syn zlatníka Jana Schumana, majitele domu U Zlaté číše, kolem kterého jsme již procházeli, se zasloužil právě o znamení tohoto domu. Sám už ale zlatnické řemeslo neprovozoval.

Kudy dál: pokračujeme Úvozem nahoru a před námi se otevře výhled na Strahovský klášter. Nalevo je pak výhled na kopec a park Petřín a když se otočíme, máme Prahu jako na dlani. Pokračujeme dál, až dorazíme na náměstí Pohořelec. Držíme se po levé straně až dojdeme skoro na konec.

U tří lilií – Pohořelec 16

Toto domovní znamení pochází z přestavby v roce 1715. Bílá lilie je symbol nevinnosti, ale i chladné krásy. Dům byl inspirací hned pro dva české spisovatele – Jana Nerudu a Jakuba Arbesa. Oba osobitým způsobem zpracovali příběh o dívce, která spěchá právě do hostince U Tří lilií na taneční zábavu i přes matčinu smrt. Křivolaká zákoutí Malé Strany a Pohořelce jen vybízejí k tajuplným až strašidelným příběhům.

Kudy dál: vrátíme se zpět přes náměstí Pohořelec a místo do ulice Úvoz zahneme doleva, kde nás Loretánská ulice dovede až na Hradčanské náměstí.

Brána gigantů – Hradčanské náměstí

Jsme na konci naší procházky, u západní a také hlavní brány do Pražského hradu. Vítají nás čtyři velké sochy. Dvě jsou zápasící titáni s bronzovým kyjem a dýkou. Jsou doprovázeni symbolem rakouského impéria – orlem s rakouskou korunou a symbolem Českého království – korunovaným lvem s žezlem. Obří plastiky doplňuje bohatě zdobená černo-zlatá rokoková mříž, velkolepé a stylové uvítání příchozích.

Brána gigantů – Hradčanské náměstí

Brána gigantů – Hradčanské náměstí

Zdroje a citace:

• Autor konceptu a fotografií: Robert Bláha
• Domovní znamení staré Prahy, PhDr. Lydia Petráňová, vyd. Panorama, 1991 
• www.pamatkovykatalog.cz
• www.turistika.cz/mista/praha-stare-mesto-dum-u-modreho-hroznu/detail
• cs.wikipedia.org/wiki/Dum_U_Kamenneho_zvonu
• ghmp.cz/dum-u-kamenneho-zvonu
• www.turistika.cz/mista/dum-u-tri-houslicek/detail
• www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/mala-strana-a-jan-neruda